NEJSVĚTĚJŠÍ PANNA MARIE
Moje děti, moje maličké, vaše modlitby mě hluboce dojímají; zde je velký plán pro spasení duší. Tato jeskyně bude bodem referenčním pro celou Sicílii; Palermo bude první, které se obrátí, mnoho znamení skrze svaté Nejsvětější Trojice již bylo darováno pro jejich obrácení. Naivita je často klamána zlem; modlitba je jedinou zbraní, která drží zlo na šach. On mate vaše mysli; je podraznější, než si dokážete představit; zakrývá vaše oči závojem pochybností a pýchy. Autority uvnitř církve pustily zlu volnou pásku; proto Bůh všemohoucí Otec skrze své plány vždy vynese pravdu na světlo; toto místo bude brzy známo; kdo vstoupí do této jeskyně, obdrží velká znamení Mé přítomnosti; a v nezdaleké budoucnosti se Moje socha vrátí, aby v této jeskyni vykonávala zázraky, neboť tak bylo ustanoveno Bohem všemohoucím Otcem.
Duch svatý je neustále v akci; nemá čas, protože existuje od věků. Vždy vedl vyvolené duše k uskutečňování nebeských plánů. Vy, moje děti, jste zde díky Mé vůli; modlila jsem se za každého z vás, dokonce i za mnohé, kteří zde nejsou, protože si nedovolili nechat se vést svým srdcem.
Díky dnešní misi bude Kniha kompletní; i vy musíte věnovat svůj čas tomu, abyste šířili to, co jsem vám sdělil. Tajemství této Groty nekončí; napíšete druhou knihu, ve které bude možné přečíst všechna tajemství zde odhalená – z každé doby – a to, co vám říkám, se bude stále jasněji vynášet. Musíte vytrvat a především věřit. Ti, kteří vstoupili do této Groty s otevřeným srdcem, změnili své životy, jako můj syn Antonín Paduánský , který je zde a nyní k vám promluví.
Kázal zde a dnes bude kázat vám a některé z vás osloví jménem; proto se, Moje děti, modlete ve svých srdcích.
SVATÝ ANTONÍN
Malá dušička Vita zmizela; našel jsem se zde sám v této skromné jeskyni. Hledal jsem úkryt, ale ve stejné jeskyni jsem uviděl ženu a zeptal se jí: „Ženo, co tu děláš? Hledáš úkryt před bouří?“ Odpověděla: „Fernando, ne. Chtěla jsem, abys tu byl.“ Začal jsem se bát; znala mé jméno a já nevěděl, kdo je. Udělal jsem krok zpět a pak jsem jí řekl: „Ženo, jak znáš moje jméno?“ Odpověděla mi: „Fernando, já jsem tvá matka. Dnes jsi na vlastní oči spatřil nebeské tajemství.“
Vše, co vám říkám – pro ty, kteří mají čistá srdce a věří ve vše toto s takovou vytrvalostí – jim umožňuje zažít úplně stejné okamžiky, které jsem zažíval já na tomto místě. Zavřete oči a nechte se unést.
Byl jsem velmi šťastný, ale stále jsem se bál. Obklopovala ji jasná záře — stejné světlo, které vysušilo Můj šat; už jsem nebyl mokrý. Měla na sobě žlutou šarotu a zářící žlutý plášť a vyzařovala světlo. Řekla mi: „Fernando, bude ti dáno jméno Antonio, Antonián z Padvy. “ Ale nerozuměl jsem; stále mi opakovala: „Misteri Boha jsou nekonečná.“ Jakmile jsem se otočil, abych se podíval ven z jeskyně, uviděl jsem měňavce, jak se ke mně blíží, ale nemohl dovnitř. Zkoušel to všemi způsoby — lezt po skále, klouzat dolů, plazit se — ale dovnitř se nedostal. Jakmile jsem se otočil zpět k Panně Marii, už nebyla stejná; vypadala přesně tak, jak je zobrazena na obraze — byla to Madonna del Ponte . Uvnitř jsem si přemýšlel: „Ale jak?“ Stejně jako předtím zářila jasným světlem — Její žlutý plášť se leskl jako slunce — a nyní odpočívala na obyčejné skále s modrým pláštěm. Řekla mi: „Antonio, neptej se příliš mnoho otázek; já jsem tvá Matka, královna celého světa .“ Řekl jsem jí: „Proč se ten had nemůže dostat dovnitř?“ Odpověděla: „Antonio, tam, kde je přítomna Nejsvětější Trojice , zlo nemůže vstoupit; tuto jeskyni chrání archandělé ; nic nemůže překážet Božímu plánu, ani tomu hadovi vyslanému andělem zla.“ Zlo má skrytou povahu; přijímá podobu všeho, co člověka těší, a člověk k němu přistupuje vstřícně, i když si to neuvědomuje. Tak jsem se zeptal: „Jak bych se měl v těchto situacích chovat?“ Řekla mi: „Antonio, budeš lékařem — lékařem duší. Musíš kázat jejich srdcím a vést je ke obrácení. Odtud začne tvé vlastní obrácení a obdržíš mnoho znamení Mé přítomnosti.“
Mezi námi jsou zde někteří bratři a sestry, jejichž duchy je třeba uzdravit.
Jakmile jsem se otočil, hledal jsem tu krásnou ženu; nemohl jsem vidět, kde byla nebo kde stála. Zanechala mi modré růžence; náhle se bouře uklidnila, vrátilo se světlo a znovu jsem mohl slyšet svého malého osla a Calogerovy výkřiky. „Fernando! Fernando! Kde jsi?“ Našel mě a řekl: „Prohledával jsem tě venku, a ty jsi tady v tom chladu? Tak to děláš?“ A já se začal smát a pak i on.
Snědli jsme trochu chleba, napili se vody a znovu jsme vyrazili na cestu. Moje nová destinace a moje nová mise tu začaly spolu s mým obrácením, a tak jsem zamířil do Padvy, kde jsem měl potkat fráře jménem Francesco , a tak jsem vydal se na svou cestu do této země.
NEJSVĚTĚJŠÍ PANNA MARIA
Moje děti, mnozí z vás cítí Mou přítomnost velmi silně; tyto znamení vám dodají sílu věřit a vytrvat, i když v tuto chvíli není vaše radost úplná. Mnozí z vás toužili po tom být voláni a prosili o to; Nejsvětější Trojice vás všechny miluje bez rozdílu. Důvěřujte tomu a polibte zem, po které kráčíte, neboť jednoho dne bude zázraků, které se zde odehrávají, příliš mnoho na to, abyste je mohli spočítat.
Miluji vás, miluji vás, miluji vás — to teplo, to mrazení, ta tíha v hlavě — to je přítomnost Ducha svatého. Mějte si toho jisté, Moje děti.
Teď všichni vstáňte a obejměte se navzájem, stejně jako to dělali Svatí , když žili v tomto světě.
I dnes toto poslání skončilo; musím vás nyní opustit. Posílám vám polibek a žehnám vás všechny, Moje děti, jménem Otce , Syna a Ducha svatého.
Šalom! Mír vám, moje děti.